OSVOBOZENÉ DIVADLO SEMAFOR
Semafor se půl století osvobozoval. Od prvotního diletantizmu, od různých manýr, od ideologického tlaku, od ekonomického tlaku... Jediné, od čeho se osvobodit nehodlal, byl vliv Osvobozeného divadla. A o tom je naše dnešní představení.
Z recenzí:
"Osvobozený Semafor zazářil ve své nejlepší podobě..."
(Radmila Hrdinová, Právo)
"Semafor únorovým leporelem Osvobozené divadlo Semafor důstojně a přitom svižně nakročil ke svým podzimním pětapadesátinám."
(Jan Plachetka, Literární noviny)
"Svěží, vtipný, plný písniček a neokázalého humoru..."
(Marta Švagrová, odivadle.cz)
libreto Jiří Suchý
hudba Jaroslav Ježek, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Ferdinand Havlík, Paul Misraki
hudební nastudování Petr Ožana
hudební aranžmá Jakub Přibyl
hudební spolupráce Václav Dvořák
výtvarník představení Jiří Suchý
zvuk Vlastislav Drozen a Karel Jína
zvukové efekty Vlastislav Drozen
světla Štěpán Hrabánek a Tomáš Lohin
jevištní technika a výroba rekvizit Antonín Müller a Martin Weigert
kostymérky Renata Tůmová a Martina Kšírová
produkce Radka Holasová
inspice Martin Weigert
intendant Jiří J.N. Svoboda
asistent režie Štěpán Hrabánek
režie Jiří Suchý
Piano Petr Ožana
Saxofon David Vrobel
Trombon Magdalena Jedličková
Trubka Michal Stejskal
Baskytara Vít Fiala
Kytara Vladimír Vandrovec, František Prokop
Bicí nástroje Jiří Hájek
Hrají:
Jiří Suchý
Jitka Molavcová
Michal Malátný
Zuzana Maxa
Eliška Hurábová
Vendula Parezová
Magdalena Jedličková
Michal Stejskal
Petr Šudoma
Ondřej Havel
Natálka Stejskalová
Johanka Kopačková
Osvobozený Semafor
K Osvobozenému divadlu se Suchý se Šlitrem hlásili od počátků své divadelní tvorby. Bylo pro ně celoživotní láskou a velkým vzorem, což veřejně stvrzovala i dedikace autorů v programu k nejslavnější semaforské inscenaci 60. let, kabaretu Jonáš a tingl tangl: Jiřímu Voskovcovi a Janu Werichovi, svým pánům učitelům. Že bylo i zdrojem inspirace teď názorně předvádějí Jiří Suchý a Jitka Molavcová se svou mladou partou v leporelu Osvobozené divadlo Semafor, jež mělo - symbolicky - premiéru v předvečer nedožitých Šlitrových devadesátin. A tak v něm třeba uslyšíte Voskovcova, Werichova a Ježkova Golema v "konfrontaci" s Golemem S+Š či Civilizaci V+W+J následovanou písničkou Plná hrst, v níž S+Š pojednali podobné téma v jiných kulturně společenských souvislostech. Anebo: zeboucí Chodidla V+W a Píseň nastydlých holek S+Š. Nejde ale o žádnou didaktickou přednášku, nýbrž o kultivovanou a vtipně komentovanou revue, která "odskakuje" do různých stran, i k semaforským skladbám, jež s odkazem V+W na první poslech nemají nic společného. A přece je cosi souvztažného spojuje: uvolněnost, radost ze života, pocit absolutní svobody alespoň "teď a tady", v čase a prostoru divadelní scény. A naopak: když Suchý s Molavcovou naléhavě zazpívali Voskovcův a Werichův song z roku 1946 (už s hudbou E. S. Nováčka) Nedáme se otrávit, jakoby předznamenávající konec i té omezené poválečné volnosti, nebyl jsem sám, kdo měl v premiérovém publiku v očích slzy. Suchý s Molavcovou se tu, možná nevědomky, aktuálně dotkli nejistoty našich současných dní.
Dlužno dodat, že písničky V+W+J a písně S+Š jsou nabízeny v moderních kabátech a i semaforská mládež (Malátný, Říhová, Jedličková, Havel atd.) je zpívá po svém, bez závislosti na původních interpretech. Jestli tyhle "staré pecky" V+W+J a S+Š, jakkoli zmodernizované a sugestivně zazpívané, budou zajímat i někoho jiného než pamětníky, je ovšem otázka.
Divadlo Semafor - Jiří Suchý: Osvobozené divadlo Semafor. Režie Jiří Suchý, hudba Jaroslav Ježek, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Ferdinand Havlík, Paul Misraki. Premiéra 14. února 2014.
- Autor: Jan Kolář, Divadelní noviny 2014