Naďa Urbánková pochází z Nové Paky (u Jičína), její rodné příjmení zní Balabánová. Nejprve studovala zdravotnictví (v roce 1957 se stala diplomovanou zdravotní sestrou), nicméně pak se věnovala zpěvu a herectví, na prknech, která znamenají svět, poprvé stanula v Pardubicích v tamní činohře. Později se dostala do slavné Laterny Magiky (inscenace Hoffmannových povídek) a v roce 1964 ji režisér Ján Roháč angažoval do filmové produkce Kdyby 1000 klarinetů a do divadla Semafor (ovšem ve filmu ji musíte hledat velmi pečlivě).V Semaforu působila s oběma skupinami, jak s S+Š, tak také s Š+G a s Country Beatem Jiřího Brabce zpívala své první slavnější písně. Z této éry patří dodnes ke klenotům písně Drahý můj nebo Závidím (s J. Grossmannem).
U Suchého se Šlitrem se prosadila v Dobře placené procházce (teta z Liverpoolu i Vanilka), dále ve hrách Tak co, pane barone, Poslední štace, později třeba v Čarodějkách nebo Smutku bláznivých panen. Svého času se z ní S+Š snažili ve spojení s Milanem Drobným udělat dvojici typu Pilarová - Matuška nebo Malknechtová - Jelínek, přičemž nádherná balada Ukrejvám rozpaky aspirovala na to být novým Motýlem či Láskou nebeskou. Z dalších duetů nazpívali s Drobným Modré tričko, Sníh ve vlasech (Zpívám si baladu - i TV klip) a Stříbrná tramvaj. Dále natočila na desky např. Jsem zakletá, Jako Penelopa, Sláva a růže, Slunce zhaslo dojetím, Amfora (s E. Pilarovou a J. Šlitrem) ad. Se Suchým také namísto P. Filipovské přezpívala novou verzi Purpury na desku Vánoční pohlednice (1967).
Jako herečka se objevila např. ve filmech Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Romance za korunu nebo Na samotě u lesa. Počátkem 70. let byla na vrcholu své slávy a několikrát po sobě získala ocenění Zlatý slavík.
Součástí její image vždy byly veliké brýle, k tomu v rozhovoru pro časopis Móda řekla:
"To je čistočistá pravda, ale nebyl to můj nápad, ale nápad pana Jiřího Suchého. Když jsem v roce 1964 přišla do divadla Semafor, tak jsem zkoušela v brýlích a hrála bez brýlí, protože jsem se jako každá holka za ně styděla. Jirka Suchý přišel a říkal, abych nebyla hloupá, že mi brýle sluší a navíc budu první a jediná zpěvačka v brýlích, takže si mě každý zapamatuje, protože podobných " buchet", které nějak zpívají, je spousta, ale brýlatá není žádná. Tak jsem ho poslechla a dobře jsem udělala. Navíc jsem pomohla i spoustě ostatních brýlatých, zamindrákovaných holek jako jsem byla já. Dokonce mi psaly maminky a děkovaly, že jejich dcery konečně nosí brýle, které mají nosit, ale psaly mi i maminky, které si zase stěžovaly, že jejich dcery chtějí nosit brýle - protože to je módní - a nemají se zrakem problémy."
Hry: Dobře placená procházka, Tak co, pane barone, Poslední štace, Básníci a sedláci / Revizor v šantánu, Čarodějky, Smutek bláznivých panen
