JONÁŠ A DOKTOR MATRACE
Supraphon 0230434, 1969
Hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem
strana 1
MARGARETA
(Jiří Šlitr / Jiří Suchý), zpěv Jiří Suchý a sbor
MISSISSIPPI
(Jiří Šlitr / Jiří Suchý), zpěv Jiří Suchý a Jiří Šlitr
KOS
(Jiří Šlitr / Jiří Suchý), zpěv Jiří Suchý a sbor
BLEDÁ SLEČNA
(Jiří Šlitr / Jiří Suchý), zpěv Jiří Suchý a sbor
strana 2
JO, TO JSEM JEŠTĚ ŽIL
(Jiří Šlitr / Jiří Suchý), zpěv Jiří Suchý a sbor
KUBISTICKÝ PORTRÉT
(Jiří Šlitr / Jiří Suchý), zpívá Jiří Suchý a sbor
DIALOG a PROTI VŠEM
(Jiří Šlitr / Jiří Suchý), dialog a zpěv Jiří Suchý a Jiří Šlitr
Recenze posledního alba s Jiřím Šlitrem, kterou napsal Lubomír Dorůžka pro časopis Melodie (4 / 1970)
O poslední LP desce, kterou Jiří Šlitr ještě stačil nahrát, lze těžko psát normální recenzi. V záplavě dnešních trendů, které ovládají naši pop music, to skoro vypadá, jako by se oba autoři vyjadřovali biblickým "písničky naše nejsou z tohoto světa". Je tu jemný půvab textů (nápad Kubistického portrétu i Proti všem, jakož i gag s frází "ta slečna je smutná a ble-ble-ble-bledá" patří myslím k tomu nejlepšímu, co Suchý kdy napsal), je tu tvrdošíjný dixielandový doprovod, v němž jako by se Jiří Šlitr chtěl ještě jednou vrátit ke kořenům, je tu v Mississippi nové vyznání lásky k tomu, co si oba autoři představují pod pojmem jazz, je tu ukázka jejich forbínového dialogu, v němž je najednou - snad poprvé - cítit i trochu generačního odstupu k tomu, co dělají dnes jejich následovníci. Není tu to, co je typické pro většinu dnešní pop music: lesk, profesionální nablýskanost, snaha chytit za každou cenu krok se světovou módou, efektní balení v přeneseném slova smyslu. Ale zato je tu graficky výtečně a nápaditě vyřešený obal ve vlastním slova smyslu, který jaksi zbavuje přesvědčivosti ono neustálé ujišťování, že pro technické obtíže není možné, aby se naše obaly vyrovnaly zahraničním. A je tu i text na obalu, který tyhle písničky s typickou dávkou ironie i sebeironie zařazuje přesně tam, kam patří - mimo dnešní každodenní kolotoč soudobě produkované pop music.
Není to deska, na niž by bylo možno vršit superlativy, a také to není nutné. Ale je to deska, která bude mít velice čestné místo - jak říká text na obalu - v "almárce s deskama" každého, k němuž tahle hudba promlouvá. Díky oběma Jiřím za to, že nám i sobě takové obecenstvo vychovali.
Lubomír Dorůžka