JAROSLAV JAKOUBEK

* 30. 10. 1927 - †27. červenec 1993 

"Svého kamaráda Jaroslava Jakoubka jsem ráda představovala jako otce českého šansonu," řekla jednou Jiřina Fikejzová. Když to slyšel poprvé, podíval se prý na ni chytrýma očima za lennonovskými brejličkami a otázal se: "No jo, ale kdo je v tom případě matka?"
Jaroslav Jakoubek se nějaký čas živil jeho chemik aučitel chemie. Brzy ale zjistil, že ho to srdcem italentem táhne khudbě. Na texty Jiřího Suchého a bratří Koptů začal psát písničky pro první textappely v pražské Redutě, kde coby nadaný klavírista hrával také na piáno. Záhy se začal podílet na prvních inscenacích divadla Semafor už nejen jako skladatel, ale i textař.
Jeho songy a písňové texty byly šité na míru našim předním interpretům šansonu, například Rudolfu Pellarovi nebo Ljubě Hermanové. Pro ni složil známou píseň Smutný představení. Schválně prý zvolil slangový název. "Smutné a smutný - cejtíte ten rozdíl?" nechal se slyšet sám autor. "Ten civilní a lidský smutek slova smutný. Je to rozdíl v chuti. V chuti jazyka. A proto píšu šansony."
Dlouhá léta ho pojilo přátelství i spolupráce s textařem Janem Schneiderem. K jejich nejslavněším songům patřil duet Marty Kubišové a Waldemara Matušky Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan. Ten by se mohl úspěšně zařadit do Guinnessovy knihy rekordů - byl totiž celkem 4x zakázaný.
Jaroslav Jakoubek vedl celý život donkichotský boj s větrnými mlýny, složil takřka 420 písní a vždy se při tom držel svého podstatného hesla: "Trvám na to, že písnička musí být o nečem." Proto jeho písně hned tak nezestárnou.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/213563235300024/